Cane Corso
HISTORIE, CELKOVÝ VZHLED, CHARAKTER (ze str www.pejsek.cz )
Historie
Z hlediska mezinárodní kynologické federace je Cane Corso Italiano jedním z nejmladších plemen, jeho historie je však mnohem delší. Ve čtvrtém až třetím století před naším letopočtem byli významnou mocenskou silou na území dnešního Řecka Molossové. Byli to bojovní válečníci, kteří podnikali výpravy i do jižní Itálie. Na jejich cestách je provázeli váleční psi velkého vzrůstu, jejichž předkem byla pravděpodobně tibetská doga. Když Římané ovládli území na jihu Itálie, všimli si vynikajících vlastností velkých molossoidních psů. Cíleným chovem vyšlechtili římského válečného psa Canis pugnax. Tito psi dokázali bojovat proti lvům, medvědům i lidem. Dochovala se různá vyobrazení těchto psů a jejich podobnost s dnešními Cane Corso Italiano je neuvěřitelná, když uvážíme, že je dělí více než dva tisíce let.
Tito silní a výkonní psi přežili pád říše římské a byli chování na statcích a usedlostech. Z této doby pravděpodobně pochází i dnešní název plemene – „cane“ pochází z latinského „canis“ (pes), „corso“ možná pochází z latinského označení pro dvůr či zahradu – cohor. Tedy pes, který hlídá dům, dvůr a pozemky. Jiný výklad se přiklání k překladu slova „corso“ jako silný, drsný.
Cane Corso byli používáni k hlídání usedlostí, k lovu divočáků nebo vlků, byli skvělými pomocníky řezníků, dokonce chránili povozy nebo cestující v kočárech. Běželi vedle vozů a chránili je tak před případnými útočníky.
Na počátku dvacátého století se změnil způsob života lidí na venkově, a tak se snížil počet chovaných psů tohoto typu. Jen díky milovníkům psů bylo toto krásné silné plemeno zachováno. Za řádné plemeno byl Cane Corso Italiano uznán FCI v roce 1996.
Celkový vzhled
Cane Corso Italiano patří mezi plemena molosská. Je většího tělesného rámce, harmonické stavby těla. Je silný, mohutně osvalený, ale přesto elegantní, pohyblivý a vytrvalý. Hlava je široká, temeno ploché s výrazným týlním hrbolem. Stop je dobře vyznačen. Tlama je výrazně kratší než mozkovna, je silná a velmi široká. Hřbet nosu je rovný. Horní pysk lehce překrývá dolní čelist. Oči jsou oválné s dobře přiléhajícími víčky. Barva očí by měla být co nejtmavší, závisí však také na barvě srsti. Ta může být různá, od černé po světle šedou, s různými odstíny žluté a žíhané až po jelení červeň. Uši jsou vysoko nasazené, trojúhelníkového tvaru. V zemi původu se krátce kupírují. Trup je obdélníkový, mohutný, ale není hrubý. Krk je silný a svalnatý.
Psi dosahují kohoutkové výšky 64 až 68 cm, feny 60 až 64 cm. Hmotnost dospělého psa je asi 45 až 50 kg, feny asi 40 až 45 kg.
Charakter
Psi tohoto plemene jsou silní a inteligentní, a jsou si toho dobře vědomi. Jejich povaha se od dob starých
Římanů změnila. Cane Corso mohou být nedůvěřiví k cizím lidem, v žádném případě však nesmějí být bezdůvodně
agresivní. Jsou hraví, aktivní a činorodí. Milují oddaně svou rodinu, děti, přátele i ostatní zvířata žijící
v domácnosti. Vůči dětem jsou velmi tolerantní. Hlídání mají hluboce zakořeněno, proto není třeba je tomuto
nijak učit. Pokud si má pes zvyknout na častou přítomnost cizích lidí, musí se to učit již od velmi mladého věku.
Jen tak se naučí reagovat klidně a vyrovnaně. Špatně socializovaný pes by mohl působit problémy. Vůči psům má
cane corso někdy sklon k dominantnímu chování. Pokud se rozhodneme pro tohoto krásného a inteligentního psa,
musíme pamatovat na to, že je to pes velmi aktivní a v žádném případě mu nestačí nějaká ta krátká vycházka.
Potřebuje vybít svoji energii, je velmi učenlivý a proto je velmi vhodný pro řadu kynologických sportů,
jako například obrana, poslušnost či záchranářský výcvik.